Poskytnutí první pomoci při bodnutí vosy

Při bodnutí vosou musí být první pomoc člověku poskytnuta vždy – i přesto, že se postiženému může zdát tato událost zcela běžná a nepodstatná. Pro takové „odvážlivce“ můžeme uvést několik důvodů, které dokazují nutnost alespoň minimálního ošetření bodnutí, ne-li plnohodnotné první pomoci.

• Jed vosy vždy vyvolává ostrou bolest, která se postupně šíří tkáněmi v okolí místa bodnutí. Proč dlouho snášet nepříjemné pocity, když existují jednoduché a účinné metody úlevy od bolesti v takových situacích?
• Otok, který se téměř vždy objeví po bodnutí, se může někdy velmi rychle zvětšovat. A pokud se nic nepodnikne, postižená ruka nebo třeba noha se může stát téměř o polovinu tlustší oproti svému původnímu stavu. Bolest z takto výrazného otoku bude také úměrná. A nyní si představme, že vosa bodla do krku nebo do šíje… Stojí v takové situaci skutečně za to nechat všechno náhodě a čekat, zda otok uzavře dýchací cesty, nebo ne?
• Jed vosy, zejména při vícenásobném bodnutí hmyzem, může v některých případech způsobit celkovou intoxikaci organismu, doprovázenou bolestmi hlavy, nevolností, poruchami trávení, celkovým rozrušením, zvýšením tělesné teploty a dušností. Takové stavy jsou také velmi nebezpečné.
• V některých případech se po bodnutí vosou začíná rozvíjet alergická reakce, která někdy probíhá v těžké formě a při vysoké citlivosti postiženého může vést až k anafylaktickému šoku a následné smrti.

Výše uvedené důvody jsou pravděpodobně dostačující k jasnému pochopení: pokud člověka bodla vosa, je velmi žádoucí poskytnout mu alespoň minimální první pomoc a následně pečlivě sledovat jeho celkový stav, zejména během první hodiny.

Poznámka

Takzvané silniční vosy mají jeden z nejbolestivějších bodnutí mezi hmyzem obecně (bolestivější je bodnutí pouze tropického mravence střelce). A největší zástupci čeledi vos – obrovští japonští sršni – podle statistik svými bodnutími každoročně v Japonsku usmrtí několik desítek lidí. Příčinou smrti obětí tohoto hmyzu je za prvé alergie a anafylaktický šok a za druhé intoxikace organismu v případě napadení velkým množstvím sršňů.

Včas poskytnutá první pomoc při bodnutí vosou tedy umožňuje vyhnout se mnoha problémům: zmírnit bolest v místě bodnutí, podpořit rychlejší vymizení otoku (nebo mu vůbec zabránit) a také snížit projevy alergické reakce. Právě proto je vhodné poskytnout postiženému pomoc již v prvních minutách po bodnutí vosou.

Recenze

„Jako dítě jsem byl často bodán vosami, ale poté, co jsem se přestěhoval do města, až do pětadvaceti let mě už žádná neštípla. Nebyl k tomu důvod. Nedávno mě jedna bodla, když jsme byli na pikniku s celou rodinou. Ani jsem netušil, že to bude tak hrozné. Bodla mě do tváře, vůbec nechápu, co tam dělala. Tvář mi otekla, obě oči tak zduřely, že jsem je úplně zavřel, bolest byla pekelná, v hlavě mi bušilo. A stihl jsem vosu plácnout – byla obyčejná, ne sršeň. Začali jsme přikládat lahve s vodou, manželka namazala nějakou mastí, ale bez výsledku. Nos přestal úplně dýchat, ale otok se nedostal do krku. Tak jsem seděl, nic neviděl, dýchal ústy a hlava mi praskala. Manželka zavolala tchánovi, ten přijel s bratrem, odvezli nás auty, mě dovezli na traumatologii. Lékař mi píchl něco proti alergii a řekl, ať beru antihistaminika. Zkrátka a dobře, z toho byla neplánovaná pracovní neschopnost – oči se mi otevřely až po třech dnech.“

Oleg, Kazaň

 

První kroky po bodnutí

Asi první věc, kterou byste měli po bodnutí udělat, je ujistit se, že vás bodla vosa, a ne včela: některé zásadní body první pomoci po útoku těchto hmyzů se totiž výrazně liší. Pokud vás například bodne vosa, neztrácejte drahocenný čas hledáním žihadla – na rozdíl od včely ho tento hmyz nikdy v kůži nenechává.

Úkolem počáteční fáze první pomoci při bodnutí vosou je maximalizovat snížení množství hmyzího jedu vstříknutého pod kůži v místě bodnutí. Toho lze dosáhnout několika způsoby.

Nejprve se z místa bodnutí pokuste vysát co nejvíce jedu: můžete na to věnovat nanejvýš minutu, protože kůže kolem místa vpichu se obvykle velmi rychle stahuje a další pokusy by již byly neúčinné. Nebojte se, že se jed vosy dostane do úst – zde nezpůsobí žádnou škodu, jen je důležité ho nepolykat, ale vyplivovat.

Existuje ještě jeden více či méně účinný způsob částečné neutralizace toxinů hmyzu. Jed vosy má zásaditou reakci, proto jsou jeho neutralizátory kyseliny. Pro snížení množství aktivní formy jedu v ráně je vhodné na minutu přiložit vatový tampon namočený v 9% stolním octu, plátek citronu, kousek jablka nebo pomeranče.

V některých případech zvláště odvážní postižení vypalují místo vosího bodnutí zhasnutou zápalkou, cigaretou nebo horkým uhlíkem. Obvykle je působení vysoké teploty považováno za metodu první pomoci při uštknutí hadem nebo kousnutí některými jedovatými pavouky – tedy v případech, kdy existuje reálné ohrožení života. Při vypalování se toxiny jedu nacházející se blízko povrchu kůže rozkládají a nestihnou způsobit žádnou škodu.

Tato první pomoc samozřejmě přinese určitý efekt i v případě bodnutí vosou, ale je třeba si jasně uvědomit, že tato metoda je za prvé velmi bolestivá (někdy dokonce citlivější než samotné bodnutí) a za druhé, jizva po popálenině může zůstat na celý život. Pravděpodobně jediný případ, kdy má smysl k takové pomoci přistoupit, je, když postižený trpí silnou alergií na hmyz, ví o tom, ale nemá u sebe speciální injektor s adrenalinem.

Kromě všech výše uvedených opatření lze v počáteční fázi první pomoci na ránu přiložit jakýsi obklad z mokrého cukru, který na sebe také vytáhne jed z rány.

Důležité!

Při poskytování první pomoci se v žádném případě nepokoušejte jed z rány vytlačovat. Takový tlak na místo bodnutí způsobí zvýšený krevní oběh a v důsledku toho rychlejší šíření jedu po těle.

Další kroky první pomoci při bodnutí vosou by měly směřovat k zabránění rychlého vstupu jedu do krevního oběhu, snížení pravděpodobnosti rozvoje silné alergie a potlačení příznaků intoxikace organismu. Například pro zpomalení šíření jedu a zmírnění otoku v místě bodnutí je třeba co nejdéle přikládat studený obklad – může to být kus ledu, zmrazené maso nebo láhev se studenou vodou. Právě pod studeným obkladem se může nacházet výše zmíněný vlhký cukr, jehož hypertonický roztok bude navíc vytahovat jed z rány.

 

Co udělat ihned, aby nezačala alergie

Člověk obvykle nemůže být předem absolutně přesvědčený, že u něj nezačne alergická reakce na bodnutí vosou. Citlivost na jed nezávisí na celkové úrovni zdraví a fyzickém stavu organismu a se stejnou pravděpodobností se může projevit u mužů, žen i dětí. Proto v případě bodnutí vosou musí první pomoc nutně zahrnovat řadu úkonů zaměřených na prevenci alergie – a to i u těch postižených, kteří se dosud s podobnou reakcí svého organismu nikdy nesetkali.

Nejjednodušší je poté, co je na místo bodnutí již přiložen studený obklad, užít podle výběru tabletu Suprastinu, Dimedrolu nebo Tavegilu. Někdy tyto léky zabrání tomu, aby alergická reakce vůbec začala.

V tomto případě je však žádoucí nejprve se poradit s lékařem, alespoň telefonicky, a také je nutné striktně dodržovat dávkování užívaného léku (to je vždy uvedeno v příbalovém letáku). Použití silnějších prostředků (například Prednisonu) je možné jen při jednoznačných a zjevně život ohrožujících příznacích alergické reakce.

Zvláště opatrně je třeba přistupovat k potlačování alergie u dětí – jim jsou zpravidla zakázány standardní „dospělé“ léky pro tyto případy. Tyto léky totiž mohou být pro dětský organismus dokonce nebezpečnější než samotné bodnutí nebo nekomplikovaná alergie po něm. O tom, co dělat, když vosy bodnou dítě, si můžete přečíst v samostatném článku na našem webu (podsekce „Vosy“).

Recenze

„Mám průkaz alergika, v kabelce s sebou vždy nosím Suprastin a autoinjektor s adrenalinem. Nedávno na chatě mého syna (14 let) bodla vosa, okamžitě jsem mu dala tabletu Suprastinu, aby se mu nic nestalo. Nechtěl ji vzít, říkal, že je to nesmysl, obyčejné bodnutí vosy. Za dvě hodiny už ležel sotva živý, s teplotou a otokem na půl těla. Píchla jsem mu ten adrenalin, zavolala záchranku, kde ho oživili. Řekli, že bez adrenalinu by to možná nestihli. A tak teď má syn také průkaz alergika.“

Irina Vjačeslavovna, Samara

 

Zbavujeme se svědění

Poté, co byl jed maximálně neutralizován a na prevenci alergie podán antihistaminikum, je třeba následnou pomoc při bodnutí vosou zaměřit na zmírnění nepříjemných pocitů v postiženém místě.

Zpravidla jsou pro postiženého nejvýznamnějšími a nejnápadnějšími příznaky svědění a otok. K jejich odstranění existují speciální masti a balzámy, které patří rovněž mezi prostředky první pomoci. Zde je například několik z nich:

• gel Fenistil;
• Soventol;
• Gardex Family;
• Moskitol;
• Picnic Family.

Jeden z těchto nebo podobných prostředků byste rozhodně měli mít s sebou v lékárničce při cestě na chatu nebo do přírody. Pokud plánujete výlet s dítětem, je třeba se předem postarat o pořízení „dětského“ přípravku (řada takových prostředků existuje například u Gardex nebo Mosquitall).

V případě, že vás bodnutí vosy přece jen zaskočí, můžete použít osvědčené lidové prostředky. Samozřejmě ve srovnání se specializovanými přípravky budou méně účinné, ale při nedostatku jiných možností poskytnou neocenitelnou pomoc. K ošetření otoku se hodí například kaše z česneku nebo strouhaného kořene petržele, případně alkoholová tinktura z třezalky.

Ať je to jakkoli, je třeba si uvědomit, že zcela odstranit otok po vosím bodnutí často není možné ani pomocí silných a ne vždy bezpečných léků. V každém případě: čím dříve a správněji je poskytnuta první pomoc při vosím bodnutí, tím menší bude otok a tím rychleji odezní.

 

Jak se alergie projevuje a co dělat, pokud nastane

Alergie se prakticky nikdy neobjeví při prvním vosím bodnutí: k rozvoji takové reakce musí tělo alespoň jednou v životě „ochutnat“ jed tohoto hmyzu. Jednoduše řečeno, před samotným rozvojem alergie musí být člověk někdy, například v dětství, již vosami pobodán.

První „setkání“ s hmyzem zpravidla vede pouze k mírnému otoku, výjimečně k lehké intoxikaci. To často uvádí pobodaného v omyl: domnívá se, že pokud se napoprvé nic hrozného nestalo, bude to stejné i v dalších případech.

To však vůbec není pravda: alergie se může rozvinout jak po druhém, tak po pátém bodnutí. Proto pokud se u postiženého při vosím bodnutí začnou projevovat první příznaky alergie, není radno otálet a čekat – je třeba mu okamžitě poskytnout neodkladnou pomoc.

Varovnými příznaky alergie jsou:

• rozsáhlý otok, přesahující daleko za místo bodnutí, a někdy se šířící po celém těle;
• kopřivka (obvykle v místech otoku);
• bolest hlavy;
• nevolnost;
• dušnost;
• zrychlený tep;
• bolest u srdce;
• zvýšení tělesné teploty;
• zmatenost.

Při normální reakci organismu na vosí bodnutí se tyto příznaky neobjevují.

Pokud má tedy postižený alespoň jeden z uvedených příznaků, je třeba okamžitě zavolat záchranku a po popisu situace se řídit pokyny lékaře ohledně poskytnutí první pomoci.

V případě, že není možné ani telefonicky zavolat, je třeba jednat samostatně a nezapomínat, že v sázce může být lidský život. První pomoc při rozvoji těžké alergické reakce by měla být poskytována přibližně podle tohoto schématu:

1. Je třeba podat postiženému další tabletu antihistaminika. Mohou to být jak již zmíněné Dimedrol a Suprastin, tak i silnější léky – například Desloratadin, Prometazin, Fexofenadin a některé další.
2. Pokud je po ruce autoinjektor s adrenalinem, je třeba jej neprodleně použít.
3. Zajistit dostatek tekutin.

Poté je třeba se pokusit dopravit postiženého do nemocnice.

Jedním z nejnebezpečnějších následků alergie je obtížné dýchání. Pokud postižený kvůli otoku nemůže nadechnout nebo vydechnout, je třeba se pokusit opatrně vložit do jeho hrdla tenkou trubičku, která zajistí průchodnost dýchacích cest.

Když již to není možné, jediným způsobem, jak zajistit dýchání, je provést konikotomii. Při tom se hrdlo postiženého rozřízne v oblasti mezi štítnou chrupavkou a prstencovou chrupavkou a do vzniklého otvoru se vloží dutá trubička, která umožní dýchání.

Je důležité si uvědomit, že správně poskytnutá první pomoc při bodnutí vosou ve většině případů zaručí, že nedojde k takovým komplikacím, nebo se s nimi bude již potýkat personál nemocnice. Těžké situace vznikají nejčastěji právě kvůli nedbalosti a zanedbání bodnutí jako takového.

 

Činnosti, které nelze provádět

První pomoc při bodnutí vosou musí být přísně „regulována“ – nesmí docházet k žádným zbytečným manévrům. Nesprávné činnosti po bodnutí nejenže ztrácejí drahocenný čas, ale mohou postiženému také způsobit další újmu.

Například při bodnutí vosou je kategoricky zakázáno:

• vymačkávat jed z rány, protože sám nevyteče, a v důsledku masáže tkání se bude jen rychleji šířit krví (již jsme se tomu věnovali);
• přikládat na místo bodnutí zeminu jako studený obklad – může to vést k infekci krve;
• po bodnutí pít alkohol – stejně jako masáž zvyšuje krevní oběh a napomáhá šíření jedu po těle;
• užívat lék Diprazin – sám o sobě může vyvolat alergii;

A hlavně – nesmíte bodnutí ignorovat a doufat, že se nic hrozného nestane. Naštěstí se ve většině případů následky vosího bodnutí omezí pouze na mírný otok, ale prakticky všechny případy, kdy lidé skončili na jednotce intenzivní péče, byly pro postižené naprosto nečekané a někdy k nim došlo jen proto, že lidé spoléhali na ruské „možná to nějak dopadne“.

První pomoc při bodnutí je nutné poskytnout v každém případě a poté pečlivě sledovat stav postiženého, zajistit mu klid a v případě potřeby podniknout kroky k převozu do nemocnice.

Pamatujte: v této situaci může na okolí záviset život člověka.

 

Užitečné informace o bodnutí vos a sršňů a také o alergii na hmyz

 

Co dělat při anafylaktickém šoku a jiných těžkých reakcích na bodnutí vosou