Provádění ošetření pozemku proti klíšťatům

Ošetření pozemku proti klíšťatům je jedním z nejúčinnějších (a z praktického hlediska nejvhodnějších) způsobů, jak území spolehlivě zabezpečit před těmito parazity. Pokud je při výletech do divočiny nebo procházkách v městských parcích zamořených klíšťaty rozumnější nosit speciální oblečení a používat repelenty, pak odpočívat na trávníku u vlastního chatového domku v protiklíšťovém obleku nebo být od hlavy až k patě postříkán DEETem je velmi sporné řešení.

Pro klíšťata je přitom trávník na venkovském pozemku, květinová zahrada nebo zeleninová zahrada stejně vhodným loveckým revírem jako divoké louky, lesní mýtiny a kravské pastviny. Takže akaricidní ošetření území by mohlo být dobrým řešením problému – klíšťata budou zlikvidována a nebudou bránit majitelům pozemku v užívání si odpočinku na trávníku.

Je však takové ošetření vždy schopno zlikvidovat všechna klíšťata na pozemku? A lze ho provést tak, aby neutrpěli lidé ani domácí zvířata, a úrodu postříkanou akaricidními prostředky bylo možné pak jíst bez obav z otravy? Pojďme to zjistit…

 

Jak účinné je ošetření pozemku proti klíšťatům

Praxe dezinsekčních služeb ukazuje, že protiklíšťová úprava je velmi účinná. Odborníci, kteří od dubna do května pravidelně provádějí ošetření (až do konce srpna) a udržují kontakt se svými klienty, uvádějí, že po dezakarizaci (tak se vědecky nazývá hubení klíšťat na určitém území) po dobu 2-3 měsíců na přibližně 70 % ošetřených ploch není zaznamenáno vůbec žádné klíště ani jejich kousnutí.

Poznámka

Přibližně na 30 % pozemků, na kterých se provádí časné ošetření v dubnu až květnu, se v červenci až srpnu u psů a koček někdy objeví klíšťata. V praxi v takových případech obvykle nelze jednoznačně říci, zda se paraziti přichytili na domácí mazlíčky přímo na pozemku, nebo se tak stalo mimo něj, ale většina zákazníků neriskuje a objednává opakované práce.

Zajímavé je mimochodem, že lidé, kteří si každoročně objednávají ošetření proti klíšťatům, si po druhém jarním ošetření prakticky nikdy neobjednávají letní. To znamená, že pokud se na pozemku dva roky po sobě hubí klíšťata, pak po celou sezónu až do příštího jara se zde žádná klíšťata nenacházejí.

To je logický výsledek v případech, kdy je práce na hubení klíšťat prováděna správně. Pokud je tráva a povrch půdy ošetřen účinným akaricidem, pak na území hynou všechna aktivní stádia parazitů – imaga, nymfy a larvy (viz také článek o rozmnožování klíšťat). Poté nemá kdo kousat člověka ani jeho domácí mazlíčky. A pokud je ošetření provedeno ve správném termínu, nezbývají ani vajíčka klíšťat, ze kterých by se později mohly vylíhnout larvy.

Klíšťata sama o sobě jsou málo mobilní. Sama o sobě neprolezou za celý život více než 10-15 metrů (s výjimkou snad jen některých druhů s pastevním typem výživy, které mohou aktivně pronásledovat své hostitele). Ty druhy klíšťat, které kousají člověka a zvířata na zahradách a pozemcích, lezou většinou po stoncích rostlin ze země na vrchol, kde číhají na zvířata, a v noci se opět spouštějí na zem. A pokud se přemísťují na víceméně významné vzdálenosti, tak pouze v srsti zvířat, kterým se podaří přichytit.

Na pozemek mohou jednotlivá klíšťata po ošetření zanést hlodavci, ještěrky, ježci, kočky a psi. Tito parazité, kteří se zde odpojí od hostitele, jsou však nasycení, nějakou dobu prodělávají metamorfózu a teprve poté hledají dalšího hostitele. Zpravidla platí, že pokud nasátou larvu nebo nymfu zavleče na pozemek hraboš nebo ještěrka v červnu až červenci, může parazit člověka kousnout až v srpnu, poté, co stráví všechno nasáté krev a svlékne se.

V důsledku toho, pokud brzy na jaře, kdy se klíšťata probouzejí po zimní diapauze a vydávají se na lov, ošetříte pozemek a zabijete všechny parazity, pak je zde po několik měsíců nebudou, a jen k polovině až konci léta se mohou objevit ojedinělí jedinci. Tito parazité, pokud se jim podaří nasát krev na nějakém zvířeti, mohou na začátku podzimu naklást vajíčka, ale vážnou hrozbu pro člověka budou krev sající klíšťata představovat až v následujícím roce. Tehdy, na jaře, bude třeba provést další dezakarizaci.

Poznámka

Často zaměstnanci deratizačních služeb doporučují provádět likvidaci klíšťat na pozemku dvakrát: na jaře a v létě. Na jedné straně to zaručuje úplnou absenci parazitů po celou sezónu aktivity klíšťat a také do určité míry chrání pozemek před komáry (zejména v srpnu, v nejvyšší aktivitě komárů). Na druhé straně tato doporučení nejsou bez merkantilních úvah: akaricidní ošetření území je poměrně drahá a pro dodavatele výhodná služba, její cena se pohybuje od 200 Kč za ar (standardně – 1100 Kč za 6 arů) do 4000 Kč za hektar. A pokud lze najít nějaké argumenty, jak přesvědčit klienta, aby tyto práce prováděl dvakrát ročně, firma takové argumenty najde.

Na účinnost ošetření proti klíšťatům mají vliv především následující faktory:

• Soubor a množství použitých přípravků, druh a koncentrace účinných látek v nich – na tom závisí, jak úplně budou parazité na ošetřovaném území zničeni;
• Důkladnost a kvalita samotného akaricidního ošetření;
• Technické parametry používaných postřikovačů – téměř vždy by to měly být motorové postřikovače, umožňující pokrýt proudem přípravku velkou plochu;
• Reliéf pozemku, množství dekorativních prvků, různých konstrukcí a odpadků na něm – čím více jich je a čím členitější je terén, tím obtížnější je rovnoměrně nanést přípravek na všechny předměty a tím obtížnější je ošetřit všechna úkryty klíšťat, a tedy tím větší je riziko, že někteří parazité po ošetření přežijí;
• Zabezpečení pozemku před větrem a vniknutím zvířat. Čím méně klíšťat se sem po ošetření dostane, tím vyšší bude jeho účinnost.
• Specifika pozemků sousedících s ošetřovaným územím. Čím vyšší je pravděpodobnost, že se přímo za plotem nachází líheň klíšťat, tím nižší bude účinnost ošetření. Z tohoto hlediska jsou nejnebezpečnější pozemky, které sousedí přímo s lesem, pastvinou, neobdělávanou plochou nebo parkem (obzvláště pokud je park zanedbaný). Nejpříznivější jsou naopak ty, které jsou ze všech stran obklopené jinými udržovanými pozemky.
• Region, ve kterém se pozemek nachází. V některých lokalitách je klíšťat i ve volné přírodě velmi málo, na pozemku jich bude jen několik a ta při ošetření zahynou. V silně zamořených oblastech však i to nejúčinnější ošetření přináší jen krátkodobý výsledek – klíšťata sem ve velkém množství zanášejí ježci, rejsci a myši.

To znamená, že je třeba se na takové ošetření důkladně připravit – bez ohledu na to, zda ho bude provádět odborná služba, nebo sám majitel pozemku. Je nutné správně vybrat akaricidní prostředky a provést veškeré práce tak, aby došlo k co nejúplnější likvidaci klíšťat na území.

 

Je nutné ošetřovat právě váš pozemek?

Nejprve je užitečné zjistit, zda je vůbec nutné hubit klíšťata na pozemku u vašeho domu nebo chaty. V mnoha případech jsou lidé jen vyděšení vyprávěním příbuzných o kousnutí klíštětem, nebo se dívají na sousedy, jejichž pozemek přiléhá přímo k lesu a kteří každoročně provádějí ošetření.

Jak tedy poznat, že je na daném konkrétním pozemku nutné provést akaricidní ošetření? Níže jsou uvedeny faktory, které k tomu opravňují:

1. Pokud jsou na pozemku nalezena klíšťata. Nezáleží na tom, zda jsou encefalitická, nebo ne – pokud zde žijí, málokdo bude moci s klidným srdcem odpočívat na trávě nebo pořádat pikniky pod domem. Klíšťata lze spatřit na vysokých stéblech trávy, odhalují se na oblečení a na těle lidí nebo zvířat, která se na území nacházejí.
2. Pokud je region jako celek rizikový z hlediska klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy. To znamená, že je zde za prvé mnoho klíšťat a za druhé poměrně mnoho parazitů je nakaženo virem klíšťové encefalitidy. I na běžném zahradním pozemku se může vyskytnout klíště infikované původcem – to je více než dostatečný důvod k provedení protiklíšťového ošetření;
3. Pokud pozemek přímo sousedí s neobydleným, silně zarostlým územím – lesem, lesním pásem, pustinou, polem, loukou, břehem řeky, opuštěnou zahradou nebo parkem.

Ve všech těchto situacích existuje možnost výskytu klíšťat na pozemku a někdy i nákazy nebezpečnou infekcí od nich. V takových případech je ošetření pozemku nutné. Pokud však na území nikdy nebyla klíšťata nalezena, je ze všech stran obklopeno jinými obydlenými pozemky a v regionu je klíšťová encefalitida zaznamenávána velmi vzácně, pak dezinfekce alespoň není nezbytná.

Poznámka

Pro mnoho lidí je palčivou otázkou, proč se dnes lesy neošetřují proti klíšťatům tak, jak tomu bylo v sovětských dobách. Domnívají se, že právě díky rozsáhlým zásahům v éře SSSR na lidi neútočila klíšťata v takovém množství jako dnes a klíšťová encefalitida nebyla tak nebezpečná. Někdo si dokonce pamatuje tabulky v lesích s nápisem „Území ošetřeno proti klíšťatům“.

Ve skutečnosti má otázka hubení klíšťat v lesích řadu nuancí. Zaprvé, klíšťová encefalitida se začala důkladně studovat až v poválečném období, a když se ukázalo její nebezpečí, začal se k ničení klíšťat používat DDT, který je pro mnoho živých organismů mimořádně škodlivý. Po zákazu DDT se nepodařilo najít dostatečně účinnou alternativu – všechny akaricidy se rozkládají podstatně rychleji. Kromě toho chemické prostředky zabíjejí nejen klíšťata, ale i mnoho užitečného hmyzu. Ať tak či onak, v době pozdního SSSR už lesy proti klíšťatům nikdo neošetřoval a jako prostředek prevence klíšťové encefalitidy se do popředí dostalo očkování obyvatelstva.

Některá území podléhají povinnému každoročnímu akaricidnímu ošetření. Podle pravidel hygienických norem (SanPiN) musí být takové ošetření prováděno v regionech ohrožených klíšťovou encefalitidou, na územích všech typů předškolních zařízení, na společných domovních pozemcích a ve dvorech, v městských parcích a veřejných prostranstvích.

Za kontrolu provádění těchto ošetření odpovídá hygienická stanice (SES), ale sama je neprovádí – státní a komunální podniky si musí samy vybrat dodavatele pro provádění těchto prací.

 

Kdy a jak se ošetření území provádí

Hlavní ošetření proti klíšťatům by se mělo provádět na jaře – přibližně v době, kdy úplně roztaje sníh a průměrná denní teplota vzduchu přesáhne +5 °C. Pro Moskvu a Moskevskou oblast je to přibližně polovina dubna až začátek května, pro Novosibirsk začátek až polovina května, pro Kyjev a Charkov konec března až polovina dubna.

V těchto termínech vycházejí z přezimování dospělí jedinci klíšťat, larvy a nymfy, všichni se snaží nasytit a aktivně hledají hostitele. Dospělé samičky po nasycení kladou vajíčka, ze kterých se za několik týdnů líhnou larvy. Právě tomu je na pozemku krajně nežádoucí zabránit, aby se počet parazitů zde nezvětšoval geometrickou řadou. Jarní ošetření se proto doporučuje provádět během prvního až druhého týdne ustáleného teplého počasí bez mrazů.

Poznámka

Tyto termíny jsou výhodné i proto, že v tuto dobu jsou ještě málo aktivní různé užitečné druhy hmyzu. Pokud se ošetření provede nyní, tito pomocníci zahrádkáře a sadaře neutrpí.

Letně-podzimní ošetření se provádí na konci srpna – začátkem září, na vrcholu aktivity larev a nymf klíšťat. Pokud se stihnou nasytit, na zimu zalézají do půdy a začínají se aktivně krmit brzy na jaře. Jejich zničením nyní (v září) lze výrazně snížit riziko přisátí na jaře, před provedením jarního ošetření.

Zatímco jarní ošetření je považováno za jakési preventivní, tedy jeho úkolem je klíšťatům vůbec nedovolit kousnout, letně-podzimní se provádí podle potřeby, když klíšťata začnou kousat lidi a zvířata příliš intenzivně. Pokud klíšťata v létě lidi nekousají, pak takové letně-podzimní ošetření není nutné.

Rozhodně se nedoporučuje provádět ošetření během kvetení stromů a v období zrání plodin, které se konzumují bez mytí – malin, rybízu, rakytníku. Pokud se ošetření provede během kvetení, hrozí otrava opylujícího hmyzu a výrazné snížení úrody.

Poznámka

V obzvláště rizikových oblastech s klíšťaty přetrvává výsledek ošetření po dobu 2-3 měsíců. Během této doby stihnou na pozemek proniknout nová klíšťata, hojně se vyskytující za hranicemi území. Zde může být potřeba tři až dokonce čtyři ošetření proti nim za celou teplou sezónu.

Při ošetření se všechna tráva, otevřená půda, trávníky, keře, kmeny stromů, květinové záhony, cesty a předměty ležící na zemi postříkají přípravkem obsahujícím v účinné koncentraci silný akaricid (nebo insektoakaricid). Dopadající na klíšťata ve formě roztoku je přípravek zabíjí doslova během několika minut (vzácněji – o něco déle než za hodinu).

Po zaschnutí na trávě a půdě si přípravky zachovávají akaricidní aktivitu a zabíjejí klíšťata, když se plazí po látce a umažou si v přípravku nožky a tělo. Tato otrava je delší – klíště může uhynout v časovém intervalu od 3-4 hodin do 2-3 dnů po kontaktu s přípravkem, ale konečného cíle je dosaženo – paraziti hynou.

Dosud neexistují přesné údaje o tom, zda všechna ošetřená vajíčka klíšťat hynou. Princip účinku používaných přípravků je takový, že se s velkou pravděpodobností embrya v ošetřených vejcích vyvíjejí, ale larvy hynou, když se vylíhnou a přijdou do kontaktu s přípravkem, který se nachází na skořápce vajíčka nebo v jeho blízkosti. Navíc, pokud se ošetření provádí včas, samice prostě nestihnou naklást vajíčka.

 

Prostředky pro hubení klíšťat na otevřeném prostranství

K ošetření pozemků proti klíšťatům lze použít mnoho přípravků určených pro příměstské a zahradní hospodářství, které mají akaricidní účinek. Obvykle se jedná o prostředky na bázi organofosfátů (chlorpyrifos, karbofos, fenthion), pyrethroidů (cypermethrin, deltamethrin) a některých dalších. U klíšťat se jen zřídka vyvine rezistence vůči těmto účinným látkám a přípravky na jejich bázi si dlouho zachovávají účinnost.

Mezi takovými prostředky jsou nejoblíbenější a mají nejvíce pozitivních recenzí tyto:

• Medilis Ciper – prostředek na bázi cypermethrinu. Vyrábí se v různých baleních – 50 ml, 500 ml (pro ošetření prostor proti synantropním druhům hmyzu) a 5 l (pro použití proti klíšťatům rodu Ixodes na otevřených prostranstvích). Nádoba o objemu 5 litrů kapaliny stojí přibližně 1 800 Kč;
• Taran – prostředek se zeta-cypermethrinem, který je svou aktivitou blízký cypermethrinu. Kanystr o objemu 1 litr stojí přibližně 400 Kč;
• Sipaz Super – analog Medilis-Ciper, rovněž na bázi cypermethrinu. Cena nádoby o objemu 1 litr je přibližně 500 Kč;
• Omait na bázi propargitu – specializovaný akaricid, jehož účinná spotřeba činí přibližně 2 litry na hektar ošetřované plochy. Cena nádoby o objemu 1 litr – přibližně 300 Kč;
• Demitan – suchý koncentrát na bázi fenazachinu, stojí přibližně 1 100 Kč za 1 kg;
• Dobrochim FOS – prostředek akutního účinku na bázi fenthionu. Cena 1 litru – přibližně 500 Kč. Toto množství vystačí na výrobu 50 litrů pracovního roztoku, což bude dostatečné pro ošetření 500 m² plochy.

Důležité!

Nesmíte zaměňovat přípravky pro likvidaci klíšťat u zvířat s prostředky pro ošetření pozemku proti klíšťatům sajícím krev. Často se například mylně domníváte, že pokud přípravek Neostomazan pomáhá hubit klíšťata na psech, koních a kravách, lze ho použít i na pozemek. To není pravda: přípravek je vysoce účinný pouze na kůži zvířat, na trávě a půdě jeho účinek nestačí ani na nouzové zničení klíšťat. Navíc cena přípravku pro ošetření alespoň mírně rozsáhlého pozemku by byla velmi vysoká.

Všechny výše uvedené prostředky jsou běžně dostupné k maloobchodnímu prodeji a k vlastnímu použití. Specialisté v deratizačních službách je často používají, a navíc i některé profesionálnější prostředky, jejichž názvy však nezveřejňují a považují je za své know-how. Praxe však ukazuje, že výše uvedené přípravky jsou při správném samostatném použití velmi účinné.

Poznámka

Důrazně nedoporučujeme trvale používat prostředky na bázi stejné účinné látky. Může to vést k rozvoji rezistence klíšťat vůči této látce a k neúčinnosti přípravku. Každé následující ošetření je třeba provádět přípravkem na bázi jiné účinné složky, ideálně z jiné třídy (např. střídat pyretroidy s organofosfáty).

S lidovými prostředky však klíšťata na pozemku spolehlivě a zcela nezničíte. Praxe ukazuje, že různé receptury na bázi dehtové vody, octa nebo mýdla na praní výrazně zaostávají za moderní „chemií“.

 

Příprava pozemku pro dezinsekční práce

Pro maximálně účinné ošetření je třeba pozemek připravit. Především je nutné z půdy a trávy odstranit všechny předměty, odpadky, haraburdí, loňské listí – tedy vše, co nepatří na trávník, zahradu nebo do květinové výsadby, ale v čem se mohou schovávat klíšťata a co by vyžadovalo dodatečnou spotřebu přípravku.

Pokud jste od loňského roku neodklízeli spadané listí, měli byste je sesbírat a odvézt z pozemku nebo spálit – právě v nich a pod nimi nejčastěji přezimují klíšťata. Paraziti, kteří se nacházeli mezi listy, budou jednoduše odstraněni z pozemku, a ti, kteří se schovávali pod listy, zahynou působením přípravku, který se na ně dostane.

Je velmi žádoucí posekat veškerou trávu na trávníku a tím spíše suché nebo víceleté plevele na zahradě a v sadu. Jsou totiž jakýmisi zásobárnami nejen pro přezimující klíšťata rodu Ixodes, ale také pro roztoče (vlnovníky), kteří pak budou představovat hrozbu pro zahradní plodiny.

Kromě toho, čím vyšší je tráva, tím více přípravku bude třeba spotřebovat na postřik plochy, což povede ke zvýšení nákladů na ošetření, a to bez ohledu na to, zda si majitel pozemku koupí přípravek sám, nebo se rozhodne objednat desakarizaci podle inzerátu. Na novém, ještě neupraveném pozemku je třeba vysekat veškerý plevel a pokud možno zryt půdu.

Dále – pokud na pozemku žije pes, je nutné vynést na otevřené prostranství psí boudu a rozebrat ji. Právě zde mohou zimovat a celoročně žít celé generace klíšťat – sají krev na psovi, pak se schovávají do štěrbin boudy, línají, vylézají a znovu kousají zvíře. Je třeba zařídit, aby se při ošetření přípravkem co nejdůkladněji podařilo postříkat jak boudu, tak místo pod ní a kolem ní.

Rovněž je nutné uvolnit přístupy k plotům z obou stran – ze strany pozemku i ze strany ulice. Zde je také třeba posekat trávu, aby se pak co nejdůkladněji postříkal jak plot, tak půda pod ním. To výrazně pomůže zabezpečit pozemek proti pronikání klíšťat v budoucnu.

To vše je třeba dělat bez ohledu na to, zda bylo rozhodnuto provést akaricidní ošetření svépomocí, nebo je tato služba objednána u firmy. Při kontaktování služby operátor tyto práce vyjmenuje a požádá o jejich provedení před příjezdem desinfektora.

Konečně, před ošetřením je třeba zkontrolovat předpověď počasí – v den ošetření ani po dobu 3-4 dnů po něm by nemělo pršet ani mrznout. Déšť smyje přípravek z trávy a klíšťata s ním pak nebudou přicházet do kontaktu, a při mrazu se vůbec nedostanou z půdy a neprolezou po travinách potažených chemickým akaricidem.

 

Postup provádění protiklíšťového ošetření

Před ošetřením je třeba připravit přípravek, zařízení pro rozprašování pracovního roztoku a speciální oděv, který bude co nejúplněji zakrývat povrch těla ošetřovatele.

Poté:

• Přípravek se ředí ve vodě v koncentraci uvedené v návodu k použití. Podle stejného návodu je třeba vypočítat normy spotřeby pracovního roztoku a připravit takové množství, jaké je potřeba k ošetření konkrétního pozemku. Pokud by ho nebylo dost, lze později připravit další část – bude to bezpečnější a ekologičtější než vylévat nespotřebovaný přípravek;
• Hotový roztok se nalije do postřikovače – v závislosti na jeho konstrukci se v něm buď vytvoří tlak, nebo se zapojí do sítě či nastartuje, pracovník si ho nasadí na záda a začne stříkat. Pokud si postřikovač na práci půjčuje nebo kupuje, pak je vhodné upřednostnit motorový postřikovač před ručním, protože ručním by se plocha musela ošetřovat přibližně dvakrát až třikrát déle.
• Ošetřovatel přijme bezpečnostní opatření: zavede psy a kočky do domu, odvede z pozemku děti a osoby, které se neúčastní práce, nasadí respirátor, čepici nebo kapuci, rukavice.
• Z postřikovače se pracovní roztok aplikuje na veškerou trávu, zeminu, kameny a další předměty ležící na zemi. Také se ošetřují altány, dekorativní prvky, záhony, skalky, okraje cest, kraje zpevněných ploch u staveb, báze kmenů keřů a stromů. Zvlášť a obzvlášť pečlivě se postříká psí bouda.
• Stejně pečlivě se ošetří ochranné pásmo na vnější straně plotu do 10-20 metrů.

Po ošetření není do konce dne vhodné pouštět na pozemek domácí zvířata a děti. Prostředek zde bude schnout, a po zaschnutí již nebude představovat nebezpečí pro nikoho kromě členovců. I když se druhý den na trávě objeví rosa, nesmyje přípravek.

Psí boudu lze sestavit a umístit zpět na místo následující den po ošetření, až zcela vyschne.

 

Je účinek rychle dosažen a jak dlouho trvá?

Jak ukazuje praxe, po profesionálním postřiku nelze na pozemku najít klíšťata již v den ošetření. V podmínkách Moskevské oblasti se klíšťata na pozemku po takovém ošetření nevyskytují minimálně 2 měsíce.

Většina klíšťat hyne v prvních hodinách po ošetření pozemku, zbytek hyne během následujících 2-3 dnů.

Laboratorní testy prostředků ukazují, že klíšťata hynou při přímém postřiku v průměru během prvních 60 minut (v závislosti na účinné látce v prostředku). Při kontaktu s ošetřenou trávou pak do 12 hodin.

Od rána následujícího dne je možné na pozemku již chodit, odpočívat a trávit čas stejně jako před ošetřením.

Prostředek na trávě a zemi schne za 2-3 hodiny při teplotě vzduchu 7-10 °C a jasném počasí. Po zaschnutí již přípravek nepředstavuje nebezpečí pro lidi ani domácí zvířata.

Doba trvání ochranného účinku přípravku závisí na tom, jak brzy po ošetření přijde déšť. Dešťová voda přípravek částečně smyje z trávy a vsákne se do půdy.

Při svépomocné deakarizaci budou výsledky a rychlost úhynu klíšťat záviset na zvoleném přípravku, jeho koncentraci a kvalitě postřiku pozemku. Klíšťata mohou zmizet stejně rychle a na stejně dlouhou dobu jako při profesionálním ošetření. Mohou se však také vyskytovat jak bezprostředně po ošetření, tak i po krátké době po něm, pokud byly práce prováděny s určitými nedostatky.

Po ošetření se na pozemku mohou objevovat nová klíšťata v ojedinělém množství a budou zde přežívat, pokud předtím alespoň jednou zapršelo. Tyto invaze budou ojedinělé, takže nově zavlečení parazité začnou kousat lidi a domácí zvířata v nejhorším případě až za půl až dva měsíce.

 

Co je lepší: svépomocné ošetření pozemku nebo přivolání specializované služby

Teoreticky nezáleží na tom, kdo ošetření provádí – zda deratizér nebo sám majitel pozemku. Pokud je prováděno správně a účinnými prostředky, bude výsledek stejný.

V praxi je však profesionální ošetření ve většině případů účinnější než svépomocné. Navíc někdy deakarizace provedená vlastníma rukama nepřinese vůbec žádný výsledek a nepomůže zbavit se klíšťat na pozemku.

Důvod těchto rozdílů spočívá v tom, že profesionální deratizéři používají zařízení a přípravky, které jsou zpravidla pro soukromé vlastníky pozemků nedostupné. Především se jedná o agregáty pro rozprašování roztoku – každý takový přístroj je zcela neracionální pro domácí použití, ale právě on vytváří maximálně široký a dlouhý proud aerosolu, který umožňuje ošetřit plochu 100 m² za 5–6 minut s maximálně hustým pokrytím půdy nebo trávy přípravkem. Stejnou plochu běžným zahradním postřikovačem se stejnou hustotou buď vůbec nelze ošetřit, nebo to bude vyžadovat nejméně půl hodiny času.

Kromě toho jsou profesionální insektoakaricidní prostředky obvykle toxičtější pro klíšťata a poskytují rychlejší a dlouhodobější účinek. Navíc je třeba si uvědomit, že zkušení deratizátoři, kteří svou práci skutečně milují, zkoušejí různé kombinace přípravků a dokážou sestavit takový komplex, který je v dané lokalitě v daném ročním období účinnější než jakýkoli jednotlivý prostředek.

A samozřejmě nelze opomíjet profesionální zkušenosti a znalosti odborníka. Při provádění stovek ošetření za sezónu se setkávají s nejrůznějšími situacemi a vědí, jak klíšťata v každém případě vyhubit. Takové porozumění prostě nemá člověk, který ošetřuje přilehlý pozemek poprvé nebo podruhé v životě.

To neplatí pro všechny firmy. Dnes je na trhu mnoho soukromých fušerů a také mnoho firem na jedno použití, které každou sezónu registrují nový web a název, aby se nemusely zabývat negativními recenzemi z minulého roku. Takže k výběru dodavatele, pokud na to dojde, je třeba přistupovat pečlivě.

 

Pokud máte osobní zkušenost s ošetřením pozemku proti klíšťatům (svépomocí nebo s pomocí firmy), určitě se podělte o informace a zanechte svůj komentář dole na stránce.

 

Takto by mělo vypadat ošetření pozemku proti klíšťatům

 

Vyzkoušeli jsme na chycených klíšťatech rychlost účinku přípravku, kterým se provádí akaricidní ošetření pozemků